Převoz 714.001-5 a oslava 40. výročí třistaosmičky

05.07.2016


Dne 5.7.2016 nastal pro zachráněnou Milku 714.001 pověstný den D. Téměř na den přesně po 4 měsících od jejího převzetí od ČD a následné deponii u společnosti Elektrizace železnic na vlečce v České Třebové se podařilo dohodnout termín přepravy Milky do jejího nového domova v depu Turnov.

Tohoto úkolu se nemohl zhostit nikdo jiný než naše červená, bleskem opentlená kráska 750.308. A protože shodou okolností vyšlo datum přepravy na týden po čtyřicátém výročí od vyjetí 308 z bran pražské ČKD do tehdejšího LD Turnov, byla tato přeprava pojata i jako malá oslava tohoto kulatého jubilea.


Příprava na akci byla stylová - jak se na na mašinku se zalomeným žlutým pruhem sluší - doslova bleskurychlá. Započalo se s ní zhruba týden předem, ve středu 29.6., kdy se dva vyslanci spolku, Ota s Tomášem vypravili na vlečku EŽ do České Třebové, aby na 714.001 provedli nejnutnější úkony umožňující její přepravu. Práce spočívaly zejména v kontrole pojezdu a řádném promazání ložisek a táhlového ústrojí. Další přípravy byly zaměřeny na oslavenkyni 308. Protože šlo o jízdu narozeninovou, chtělo to samozřejmě nějakou výzdobu. A tak Míša s Tomášem na břehu Harcovského potoka v Liberci uvili věnec z březových větviček s číslovkou 40 v jeho středu. K jeho osazení na čelo 308 došlo v den D, těsně před vyjetím z depa. A protože k oslavě narozenin patří kromě oslavnce též gratulanti, bylo na tuto jízdu pozváno i několik příznivců turnovské krásky.

Samotná cesta započala brzy ráno v depu sestavením "vlaku" ve složení 750.308 + osobní vůz "rybák" turnovského spolku KPŽČR ve speciální plyšové úpravě (tzv. "kupátková" polovina tohoto vozu má tradiční dřevěné lavice potažené plyší). Takto sestavená souprava poté vyrazila z depa do stanice, kde již čekali pozvaní hosté. Nástupem všech cestychtivých do jídlem, pitím a suvenýry vybaveného rybáku již nebránilo nic tomu vydat se na velkou narozeninovou jízdu. Z několika možných tras, které do Třebové z Turnova vedou, jsme si vybrali tu nejkratší, ale zároveň asi i nejmalebnější - přes Libuň, Jičín, Ostroměř a Všestary do Hradce Králové a odtud úvratí (změnou směru jízdy) přes Třebechovice pod Orebem a Čermnou na Orlicí do Chocně. A pak už jen po koridoru do České Třebové, kam jsme dorazili před obědem. Cestou samozřejmě proběhlo několik fotozastavení, včetně nečekané malé exkurze do dopravní kanceláře v Libuni s názornou ukázkou zdejšího zařízení. Ve Třebové došlo k odstavení vozu a dočasnému "rozpuštění účastníků zájezdu". Kdo chtěl, fotil čilý provoz ve stanici, případně si odskočil se občerstvit do nedalekých restauračních zařízení.

Na pověstné závěrečné poslední metry první části cesty se ovšem mohl vydat pouze omezený počet osob přímo se podílejících na přepravě v cíli čekající Milky. A tak se brejovec vydal s nezbytnou šestičlennou osádkou po kolejích strmě šplhajících nad areálem českotřebovské lokomotivky CZ Loko, aby po cca kilometru jízdy dosáhl vytouženého cíle - odstavných kolejí vlečky EŽ. Po nezbytném "přešibování" na správnou kolej došlo k dlouho očekávanému okamžiku - nárazník ťukl o nárazník, oko šroubovky dosedlo na tažný hák a....a nově utvořená souprava 750.308+714.001 byla připravena k opatrné cestě zpět do třebovského ranžíru.

Po příjezdu "dolů" zpět k odstavenému vozu bylo zapotřebí vzduchově propojit brejlovce s vozem. K tomu posloužily z Turnova přivezené vzduchové hadice. Pouze je bylo potřeba natáhnout a připevnit k ochozu po celé délce Milky. Bez nich "by to prostě nebrzdilo".

Protože šlo vše celkem rychle, bylo možno vyrazit na cestu zpět na sever o zhruba 2 hodiny dříve, než bylo původně plánováno. Což naštěstí nikomu vůbec nevadilo. Naopak....co kdyby se cestou něco stalo... Časová rezerva se vždycky hodí.

A tak jsme vyrazili zpět. Zpočátku velmi opatrně, mírně nervózní, jak se bude Milce cesta do jejího nového domova líbit. Po zjištění, že se jí jízda zamlouvá (klidný chod, žádné podezřelé zvuky ani zahřívající se ložiska), opadla nervozita i z osádky 308 a kolona mohla svištět nejvyšší povolenou rychlostí vstříc Turnovu. Stejnou cestou jako tam, jelo se i zpět. V Hradci Králové bylo opět potřeba změnit směr, což spočívalo v rozpojení celého vlaku (nebržděná Milka musela být celou cestu uprostřed soupravy). Po opětovném sestavení, odzkoušení funkčnosti brzdy a nezbytné fotodokumentaci celého tohoto představení již nebránilo nic tomu vyrazit dál po trati číslo 041.

Cestou nás po vykřižování ve Všestarech stihla poměrně silná bouře, abychom pak víc než hodinu mohli odpočívat v Ostroměři na sluníčkem vyhřátém místním nádraží pozorujíce dopravní ruch zdejšího železničního uzlu při odpolední špičce. Po vykřižování vlaků ze všech možných směrů a nezbytné odpolední kávě postavila paní výpravčí dopravní cestu i naší koloně. A my se tak mohli vydat na závěrečnou část cesty přes Jičín a Libuň do Turnova. Po několika fotozastávkách této neopakovatelné jízdy jsme něco málo po sedmé večer konečně dorazili do areálu domovského depa. Zbývalo jen rozpojit soupravu a mašinky uložit k odpočinku do rotundy - 308 na 14., Milku na 13. stání.

A tak je "třistaosmička" s Milkou po letech opět bok po boku v jednom depu ...