Říjnová jízda pro naše přátele z OSEF
Východosaský spolek přátek železnic (OSEF) připravuje každoročně pro své členy několik zváštních jízd vlastními vlaky po kolejích Německa i České republiky. Na tratích v našem příhraničí se tak občas můžete setkat s historickými motoráčky německé řady 772/972, či lokomotivou vedenými soupravami. Jednou z takových jízd pro rok 2017 byl i chystaný říjnový zájezd "velkého vlaku" z Löbau do Pardubic.
A jak se na takový vlak dostal náš "blesk"? Vše to začala jednoho květnového nedělního večera během konání Maschinenhaustage 2017. Na základě opětovně velmi kladných ohlasů návštěvníků na účast 308 nadnesli naši němečtí přátelé myšlenku spolujízdy jejich faustovky 112.331 s naším brejlovcem v rámci jejich výletu do města perníku. Protože když jízda do Čech, tak s něčím typicky českým! :) Původně byla zamýšlena trasa z Bakova nad Jizerou do Pardubic a zpět. Po letmé kalkulaci předpokládaných nákladů došlo k vzájemné předběžné dohodě s tím, že koncem léta takzvaně "dopilujeme detaily". Čas plynul a nastalo září, když jsme na mail obdrželi první podrobnosti ohledně naší společné akce. A tak pomalu začal čas příprav. Po drobných korekcích nakonec došlo k úpravě společné jízdy, která byla směrem z Pardubic prodloužena až do České Lípy. Týden před výjezdem z depa jsme se jali probudit naši mašinku z letního spánku, trošku ji přeleštili, zkušebně nastartovali a den před akcí vyzdobili zbrusu novými litými znaky ČSD (tzv. "stadiony") na bocích.
Ráno, v den výjezdu z rotundy, se mašince po chladné noci opět nechtělo vstávat. Zcela se probrala až na několikátý pokus. Což znovu řádně pocuchalo nervy zejména našemu panu předsedovi :) Nicméně start se nakonec zdařil, my zapřáhli jeden turnovský Bix a vyrazili směr Bakov. Dokonce jsme z Mnichova Hradiště do zastávky Bakov nad Jizerou město svezli paní, která měla v úmyslu jet pravidelným spojem ČD. Vy byste nechali v chladném a mlžném říjnovém ránu někoho čekat půl hodiny na vlak? :)
Po příjezdu do Bakova, zpožděni asi o 10 minut, jsme odstavili Bix na manipulační kolej před staniční budovou. Příjezd taktéž zpožděného zvlaštního rychlíku ze směru Löbau - Rumburk - Česká Lípa na sebe nenechal dlouho čekat. A protože zpoždění způsobilo, že čas na původně plánovanou manipulaci (faustovka měla přejít na konec vlaku a dělat tak brejlovci postrk) se scvrkl na pouhých pár minut, bylo operativně rozhodnuto o přípřeži obou strojů. Jednoduše řečeno, na čele vlaku byly obě lokomotivy. Faustovka jako vlaková, třistaosmička před ní, takzvaně přípřežní. Hlavně z Bakova odjet včas! Další cesta již probíhala dle plánu, a tak jsme po rozplynutí ranní mlhy uháněli prosluněnou krajinou přes Mladou Boleslav, Nymburk, Kolín až do Pardubic, kam jsme dorazili téměř načas. V Pardubicích byl pro výletníky naplánovaný zajímavý program zahrnující mimo jiné jízdy historickým motoráčkem Pardubického spolku historie železniční dopravy do jejich muzea ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem, jízdy historickými trolejbusy po vybraných pardubických linkách, či návštěva místního pivovaru.
My jsme mezitím odvěsili brejlovce z čela vlaku, aby se objetím soupravy dostal na její konec, a celou soupravou popojeli o kus dál na odstavnou kolej. Následně jsme se i my vydali do města na oběd a po něm i na něco sladkého ke kávě. Čas plynul velmi rychle a přiblížil se čas odjezdu zpět. Sluníčkem prohřátá mašinka naskočila hned napoprvé, souprava tak mohla střelhbitě popojet k perónům pardubického hlavní nádraží. Zde nastoupili všichni cestující a my v plánovaném čase odjezdu vyrazili na zpáteční cestu. Zpočátku vše "běželo podle plánu", ale čím víc jsme se blížili k Mladé Boleslavi a Bakovu nad Jizerou, tím narůstalo naše zpoždění. Ne však naší vinou. Různá křižování a čekání na zpožděné pravidelné vlaky si vybraly svou daň. Taková je bohužel realita provozu na trati číslo 071.
Do Bakova nad Jizerou jsme tak přijeli místo za soumraku až za tmy. Škoda, proběhla zde nejen pro železniční nadšence zajímavá podívaná v podobě posunu obou lokomotiv. Brejlovec odstoupil z čela vlaku, aby po dobrání Bixu z manipulační koleje (ten, který zde stál odstaven od rána) najel na konec soupravy a německá 112.331 přejela z konce vlaku směrem opačným. Stala se tedy lokomotivou vlakovou. Celá souprava tak nyní vypadala velmi zajímavě - 112.331, za ní červený jídelní vůz Mitropa, pak čtyři zelené německé "rekowageny", Bix a na úplném konci brejlovec. A komu všemu na nádraží vyhrávala živá hudba. Orchestr složený z několika účastníků zájezdu, kteří si s sebou do vlaku vzali i své nástroje...
Z Bakova nad Jizerou jsme již pod rouškou černočerné tmy vyrazili s hodinovým zpožděním temným krajem borových lesů kolem Máchova jezera do České Lípy.
Zde se cesty naší a německé soupravy rozdělily. Po vzájemné rychlé rozlučce - zpoždění bylo opravdu velké - jsme se vydali na cestu zpět do Bakova. Tady po opětovném nutném objetí našeho rozhopsaného Bixu (kdo tímto typem vozu někdy cestoval, ten ví...) náš vláček vyrazil tmou k Turnovu. Celé velké pardubické dobrodružství tak skončilo zamčením vrat rotundy depa až po 11. hodině večerní.
Byl to dlouhý den, ale rozhodně stál za to!
